Autonomní řízení auta: Kdo nese odpovědnost za případnou nehodu?

Autonomní řízení a stále vzrůstající nezávislost automobilů jsou trendem posledních let. Automobilky se předhánějí v tom, jak moc autonomní auto vyvinou. V tom je limitují i zákony. Jak se dělí autonomní řízení a kdo může za nehodu auta bez řidiče?

Co je to autonomní řízení?

Za autonomní se považuje jakýkoliv pohyb bez řidiče. O autonomním řízení mluvíme i v případě, že se jedná o automobil s dálkovou obsluhou. Ostatně tento typ řízení nabízí většina současných automobilek – auto ovládá algoritmus, který doplňuje, nebo zcela nahrazuje roli řidiče.

Cílem autonomního řízení je zvýšení bezpečnosti. Autonomní řízení auta ovšem přináší řadu otázek. Nebavíme se teď ale o filozofickém rámci vozidel bez řidiče.

Stupně automatizovaného řízení

Jako stupně autonomního řízení se označuje míra vlivu počítače a řídící jednotky, kterým umělá inteligence vstupuje do procesu řízení.

Tip! Elektroauto potřebuje nejen nabíjení, ale i platné povinné ručení. Zjistěte, jaké pojištění je pro váš elektromobil nejvýhodnější. Srovnejte si možnosti rychle a snadno jedním klikem.

• Stupeň 0 – řidič je stoprocentně aktivní a systém do řízení nevstupuje. Řidič se stará o brzdění, zrychlování, změny směru a reaguje na okolní provoz.

• Stupeň 1 – vozidlo nabízí systémy asistence. Typicky jde o podpůrné systémy a prvky aktivní i pasivní bezpečnosti jako ABS, ESP, tempomat a další.

• Stupeň 2 – asistovaný režim autonomního řízení přebírá dílčí úkoly, do kterých řidič nemusí zasahovat. Jedná se o parkovací asistenty, asistenty pro jízdu v pruhu a další.

• Stupeň 3 – ve vozidle se nachází autonomní systém, který ovšem nepřebírá řízení natrvalo. Po určité době musí dojít k bezpečnostní kontrole a manuálním převzetí řízení. Vozidlo si samo hlídá funkce jako blikání, brzdění a změnu jízdního pruhu.

• Stupeň 4 – vysoce autonomní režim, ve kterém vůz přebírá veškeré velení. Stále je ale potřeba role řidiče. Tomu se vrací systém zpět do rukou v případě, že algoritmus a řídící jednotka vyhodnotí, že na ovládání automobilu nestačí.

• Stupeň 5 – plně autonomní režim, kdy řidič nemusí být vůbec k dispozici. V současnosti v experimentálních a testovacích fázích podle stupně vývoje automobilky. Na tomto stupni fungují například taxíky bez řidiče.

Historie automatizovaného řízení

První autonomní auto vyjelo před více než padesáti lety. Samozřejmě se ale jednalo o velmi primitivní model. Samotný vývoj autonomního řízení lze rozdělit do několika etap, ve kterých došlo vždy k výraznému posunu oproti minulé dekádě.

• 1960 až 1970 – probíhají první pokusy o první dálkově řízená vozidla. Zároveň docházelo k testování sledování jízdních pruhů na vozovce.

• 1980 – z bran automobilky vyjelo vozidlo Navlab. To se považuje za první autonomní auto schopné samostatného řízení. Ve stejné dekádě probíhají první testy autonomního řízení na veřejných komunikacích, které prováděl profesor Dickmanns na univerzitě v Mnichově.

• 2000 až 2010 – americká agentura pro výzkum pokročilých projektů obrany (DARPA) vypisuje soutěže o vývoj autonomních vozidel. K tomu mohlo dojít zejména v důsledku rapidního vývoje umělé inteligence v devadesátých letech.

• 2010 až současnost – do autonomního řízení investují společnosti jako Google, Tesla a Uber, které vyvíjejí vlastní autonomní auta. Společnost Waymo přichází s konceptem taxi vozidla bez řidiče.

Co potřebuje vozidlo pro autonomní řízení?

Jaké systémy potřebují autonomní auta, abychom je mohli považovat za samoříditelná? Podle toho, co nám říkají stupně autonomního řízení se vstup speciálních zařízení liší podle toho, na jaké úrovni autonomie se auto nachází.

Předně jde o velké množství senzorů, které neustále zkoumají prostor kolem sebe:

• radar,

• LiDar (dálkové měření vzdálenosti na základě pulsu laserového paprsku),

• kamery,

• ultrazvuky.

Výsledkem analýzy je zpracování a splnění požadavků dopravní situace. K tomu je nutné zaznamenání všech aspektů v reálném čase a širším kontextu.

Jako jeden příklad za všechny slouží autonomní řízení Tesla. Ta prezentuje kopilota jako prostředek vedoucí ke zvýšení bezpečnosti a komfortu za volantem. Rozšířená forma autonomního řízení auta kontroluje automatickou změnu jízdního pruhu, parkování a další řídicí systémy.

Právní ochrana v oblasti autonomního řízení

O právní otázce se toho napsalo hodně. Pro odpověď ale nemusíme daleko.

Vždy tak existuje řidič, který svým chováním na vozovce odpovídá za provoz vozidla. Otázka, kdo nese odpovědnost za případnou nehodu, má také jednoduchou odpověď.

• Vždycky leží vina na straně řidiče. Stejná situace platí u náhrady škody. I z toho důvodu si jako řidiči platíme povinné ručení.

Jakou roli hraje při samořízení umělá inteligence?

Na poslední otázku existuje velmi snadná odpověď. Umělá inteligence ovlivňuje všechny prvky autonomního řízení. Zpracovává obraz, vydává rozhodující pokyny a zároveň se pomocí strojového učení neustále vyvíjí.

Co lze považovat za nejlepší autonomní řízení? Pravděpodobně mluvíme o systému, který je plně odpovědný za svoje chování. K tomu se ale automobilky stále nepřiblížily. I z toho důvodu si na první auta bez řidiče ještě chvíli počkáme.