Cyklovýprava napříč Evropou z nejsevernějšího po nejjižnější bod kontinentu. Více než 5.000 kilometrů, desítky dní v sedle, měnící se krajina, počasí i nálady. Reportáž z cesty amatérského cyklisty, který se rozhodl udělat si výlet trochu jinak.
Druhá polovina cesty napříč Evropou
Daliborova druhá polovina cesty začíná v německém přístavu Puttgarden. Hned na začátku jeho optimismus z toho, že je konečně „zpátky na kontinentu“ a navíc v zemi sousedící s ČR, trochu klesá: „Nenacházím vhodnou německou evropsko-unijní ceduli na nalepení mé samolepky,“ říká a konstatuje, že je třeba pokračovat dál, aby nenarůstalo zpoždění.
Cesta ve tmě ubíhá relativně rychle, a tak Dalibor ulehne až za světla na lavičku v parku na okraji Lübecku, prvního města z jeho „Hanzovního trojboje“. Po příjezdu na pevninu se také začíná kazit počasí. Dalibor ví, že následující dny budou deštivé. Do Hamburku dorazí kolem půlnoci.
/f/124222/1600x400/968966559b/cestovni-pojisteni-banner.png)
Hamburk: Město mostů
V Hamburku toho Dalibor stihne vidět hodně. Především mnoho různorodých mostů, přímo v centru jezero Binnenalster, kostel sv. Petra i s úžasnou zvonohrou, radnici (skoro jako v Mnichově), Alsterarkaden (posezení u vodního kanálu jako v Benátkách), mezi tím vším vinoucí se nadzemní dráhu, přístavní čtvrť Speicherstadt s charakteristickými cihlovými domy, které dříve sloužily jako sklady zboží dovezeného loděmi z celého světa (a později se zde také točily scény do českého seriálu Cirkus Humberto), opodál stojící naopak supermoderní architektonický skvost - budovu Labské filharmonie, čtvrť St. Pauli i s místním specifickým fotbalovým klubem. Vyzkoušel také tunel pod Labem.
Z tunelu do přístavu
Po výstupu z tunelu zpět na povrch se Dalibor ocitl v úplně jiném světě. V jednom z největších přístavů světa. Kolem něj jsou zásobníky na ropu či naftu, sila na obilí, doky, překladiště kontejnerů i opravny lodí.
K odpočinku si zvolil dřevěnou zastávku, kde podle značek zastavuje snad jen školní autobus. Po pár hodinách spánku pokračoval do třetího hanzovního města v Německu, Brém. Tam po návštěvě stadionu místního Werderu dojel do centra, které na něj působilo spíše jako Řím.
První zdravotní komplikace
Možná by bylo rozumné přespat v hotelu, protože poprvé za celou cestu dostal zimnici, svaly se mu stahovaly, hlava pobolívala a brněla mu čelist. Ale protože nebyl čas na hotel ani na doktora, šel do nonstop Mc Donald's kousek od centra, dal si kolu a kafe, a světe div se, pomohlo to!
Za denního světla “tábořil” kousek od holandských hranic u turistického altánku, který prostě nemohl jen tak minout. Po probuzení mu pán z protějšího domu dokonce přinesl kávu!
Holandsko
Po příjezdu do Holandska se divil, proč je v obyčejném supermarketu takový nával. Byla totiž neděle a to znamená zavřené obchody. Tedy kromě těch, co jsou na hranicích. Rychle projížděl kolem vodního kanálu s charakteristickými zvedacími mosty po cyklostezce, přes Almelo a Rijssen až do Zutphenu.
Během noční jízdy lesem mu došlo, co znamenaly červené čárky na mapě. Slyšel troubení jako od statného jelena, kombinované s motorovým zvukem, a kolem sebe viděl masivní siluety. Dlouhé bílé rohy osvětlené jeho malým světýlkem potvrzovaly, že to jsou jaci. Nejprve se vylekal, ale po chvíli se rozhodl, že je škoda je nefotit. Postavil provizorní přístřešek a čekal na ráno. Fotil je bez problémů, a to jak zde, tak i na nábřeží jednoho z ramen Rýna za Arnhemem, kde se pasou nedaleko lidí.
/f/124222/4080x3060/4815093844/jak.jpg)
Belgie se blíží
Dalším cílem byl ‘s-Hertogenbosch, město připomínající Harryho Pottera. Následující dvě hodiny pršelo, udělal si tedy neplánovanou přestávku a pak dojel krásně až na hranice.
Projížděl vesnicí Baarle-Hertog, známou svými 23 belgickými enklávami uprostřed Holandska. Samotná hranice vede dokonce i středovou čárou silnice!
Belgie
Kdyby to nebyl on, stihl by ji za den. Takto se to protáhlo na dva dny plné zážitků – Antverpy s milionem památek a tunelem pod vodou, Gent vedle železnice, Lokeren (stadion, kde začínal Jan Koller, a vynikající hamburger) a pak sprint na hranice.
Ve Francii v Lille už ho čekal kamarád, který pojede s ním – vítaná změna, i když desetihodinové zpoždění bohužel nijak nemizelo. O tom ale více příště.
Text byl redakčně upraven.
/f/124222/4080x3060/11da54bd38/hamburk.jpg)
/f/124222/4080x3060/11da54bd38/hamburk.jpg)
/f/124222/4080x3060/d7399fc828/img_20250705_202006.webp)
/f/124222/4080x3060/6b6155f1a6/norsko.jpg)
/f/124222/900x420/41f3ed4805/vanoce-1.jpeg)
/f/124222/4080x3060/b67a79c2ad/don_quichot.jpg)
/f/124222/3060x4080/77799e19d2/francie.jpg)
/f/124222/1600x600/af2b3885ad/klik-exoticka-dovolena.webp)
/f/124222/4080x2339/f84d959535/svedsko-stadion.jpg)
/f/124222/2000x1335/eceeeb062e/trebic.jpg)
/f/124222/4080x3060/d7399fc828/img_20250705_202006.webp)
/f/124222/4080x3060/6b6155f1a6/norsko.jpg)
/f/124222/1000x750/c3ea7f1a6d/dalibor_fryba.jpg)