Cesta do Ósaky: Problémy s dronem v Ázerbájdžánu. Hrozilo mi vězení!

V rámci Robot Expedice zastávám místo novináře. Abych měl pěkné záběry z cest, vozím s sebou malý dron s kamerou. Jeho vlastnictví mě však mohlo stát kriminál. Měl jsem štěstí, že za mnou stálo české velvyslanectví.

Tatrou 603 do Japonska

21. června z Prahy odstartovala výprava sedmi historických automobilů, které míří do japonského města Ósaka, kde se koná světová výstava Expo 2025.

Servisní doprovod pak starým autům dělá moderní Mercedes-Benz Sprinter.

Na dobrodružnou výpravu se vydalo celkem 16 účastníků. Mezi nimi jsem i já, Robin Běhal - čtyřiadvacetiletý automobilový novinář a ambasador Klik.cz. Mým úkolem je Robot Expedici dokumentovat a vtáhnout diváky do našeho epického putování přes půl planety. Do Japonska jedu ikonickou Tatrou 603 společně s vedoucím expedice Josefem Zajíčkem. Ta má pod kapotou benzínový motor V8 o objemu 2,5 litru s výkonem zhruba 100 koní.

Projeli jsme neprůjezdné

Naše trasa do Japonska vede přes 12 zemí (z nečekaných důvodů musíme vynechat Uzbekistán), což s sebou přináší jistá rizika a komplikace. Z politických důvodů jsme se chtěli vyhnout Rusku.

Zvolili jsme jižní cestu přes Slovensko, Maďarsko, Srbsko, Bulharsko, Turecko, Gruzii, Ázerbájdžán, Kazachstán, Čínu a Jižní Koreu.

Pokud sledujete zahraniční politiku, tak zřejmě víte, že některé jmenované státy mezi sebou nekamarádí. Příkladem je Gruzie a Ázerbájdžán. Ty sice spolu nejsou ve válečném stavu, ale kvůli migraci zůstala gruzínsko-ázerbájdžánská hranice i po skončení pandemie Covid-19 uzavřena. Aktuálně tak mezi státy mohou projíždět pouze vozidla nákladní dopravy.

• Do Ázerbájdžánu mohou turisté cestovat pouze letecky. Ostatní způsoby dopravy vyžadují speciální povolení - diplomatickou nótu.

My jsme s tím dopředu počítali a jako oficiální expedice se záštitou českého i slovenského prezidenta, ministerstva zahraničí, obchodu a průmyslu jsme si vyžádali diplomatickou nótu od místního ministerstva vnitra, která nám umožnila vstup do Ázerbájdžánu pozemní cestou. Přesto to byl dlouhý proces, který zabral více než tři hodiny.

Dron na natáčení udělal velký rozruch

Celníci na gruzínské straně si nejdříve ověřili naše doklady a spojili se s ázerbájdžánskou stranou, jestli o naší expedici vědí. Pak provedli pasovou kontrolu a zběžně nám prohledali auta. Po zhruba hodině čekání nám dovolili opustit území Gruzie.

Následně to probíhalo stejně jako na každém jiném hraničním přechodu. Jen zde nebyl nikdo jiný kromě nás. Bylo to velmi neobvyklé. Zároveň proces trval výrazně déle. Naštěstí pracovníci k nám byli milí a vřelí.

Pomocí rentgenu nám prohledali velká zavazadla a v početném týmu nám zkontrolovali kabiny všech expedičních vozů. Nenarazili na nic, co by jim vadilo.

Tedy až do chvíle, než se Josef Zajíček zmínil o tom, že ve svém batohu mám dron. Ten u sebe nosím vždy, když cestuji, jelikož díky němu dokážu pořídit úchvatné záběry z ptačí perspektivy. Jakmile jsem malý dron DJI řady Mini (vážící pouze 250 gramů) ukázal, celníkům se z tváří vytratil úsměv a začali na sebe pokřikovat. Vypadalo to, že nevědí, co se mnou mají dělat. Jeden z nich mi z rukou vzal cestovní pas a strčil si ho do kapsy. Odběhl do budovy a začal telefonovat.

Tip! Srovnejte si ceny povinného ručení během chvilky a zbytečně nepřeplácejte na pojistném. Zdarma, nezávazně, online.

Vyhrožovali mi vězením

Po zhruba hodině čekání se vrátil a začal mi svou řečí cosi vysvětlovat. Pár členů expedice naštěstí umělo rusky, takže se s celníkem aspoň trošku dorozuměli. Chtěl po mně originální obal od dronu. Moc jsem nechápal, proč ho po mně vyžaduje. Když jsem mu vysvětlil, že ho u sebe nemám, byl ještě více nervózní. Neustále říkal: „Bag, bag, bag, box, box...“. Pochopil jsem, že chce něco, do čeho dron uložím. Nabídl jsem mu svůj kufr s oblečením. Ten odmítl. Stejně reagoval i na plastovou krabičku.

S veterány z Prahy do Japonska: Cesta kolem světa

18. 6. 2025|

Délka čtení: 6 min.

Cílem Robot Expedice je zdolat 16 tisíc kilometrů a přivést česká a japonská historická vozidla na výstavu Expo 2025 v Ósace. Klik.cz ambasador je při tom!

• „Pokud se pečeť roztrhne nebo bude taška jakkoliv poškozena, budeš mít velký problém.“ Potom, co jsem si vzkaz přečetl, mi celník dal do ruky igelitku s dronem a vrátil mi pas.

Pár minut poté přišla zpráva z české ambasády v Baku, ze které bylo jasné, že jde o vážnou věc.

To stejné mi osobně sdělil i konzul z českého velvyslanectví. Také mi vyprávěl relativně nedávný příběh o tom, že český turista nevědomky překročil hranice Ázerbájdžánu a na dlouhou dobu skončil za mřížemi.

Drony jsou v Ázerbájdžánu zakázané kvůli válečným konfliktům z minulosti. Drony, neboli bezpilotní letouny, armády používají ke špionáži a také k přímým útokům.

Robin Běhal

Byl to opravdu nepříjemný zážitek

Poté, co jsem si vyslechl rizika, jsem tašku s dronem uklidil za sedadla a od té doby jsem se zavazadla s pečetí ani nedotkl. I tak jsem měl ale strach, aby se igelitka na nerovnostech o něco nerozedřela.

Naštěstí v Ázerbájdžánu jsme byli pouze 24 hodin.

Druhý den jsme jeli do přístavu nedaleko Baku, kde mě čekal obávaný výstup a osudová celní kontrola. Zpočátku šlo všechno hladce. Třikrát mi kontrolovali cestovní pas kvůli lístkům na loď a nikdo se na dron nezeptal. Už jsme byli skoro na trajektu přes Kaspické moře. Těsně před naloděním nás však zastavil celník. Museli jsme s ním jít do místnosti, kde si nás vyfotografoval. Byl jsem poslední na řadě.

Když jsem z auta vytáhl igelitovou nákupní tašku, koukali na mě jako na blázna. Řekli mi, ať ji otevřu. Já odmítl a zapečetěný balík jsem jim podal. Chtěl jsem, aby si ho otevřeli sami. Ještě že jsem tak udělal, jelikož jeden z celníků rychle přiběhl a řekl, že se to musí nejdříve vyfotografovat.

Zdokumentovali si zabalený dron a po dalších zdlouhavých telefonátech mi konečně vrátili můj cestovní pas. Podle jejich výrazu to vypadalo, že nic podobného tu ještě neřešili.

Z toho plyne jednoduché poučení: Pokud cestujete do Ázerbájdžánu, dron si s sebou neberte. Vyhnete se tak spoustě komplikací a nebudete riskovat kriminál.

• Robin Běhal: Jsem automobilový novinář a ambasador Klik.cz. Moje kariéra motoristického novináře odstartovala už v osmnácti letech. Tedy hned poté, co jsem získal řidičský průkaz. Už od samého začátku jsem měl jasno - mojí vášní jsou auta. K nim jsem si našel cestu skrze amatérské motokárové závody. Zkušenosti ze závodní trati jsem implementovat do testů běžných aut, které jsem od roku 2019 vydával na webu Autosalon.TV. V nedávné době jsem se stal také šéfredaktorem online magazínu Autoweb.cz. Kromě redaktorské činnosti se věnuji i tvorbě videoobsahu na sociálních sítích Bratři v Autě. Můžete mě také vidět na televizních obrazovkách v pořadu Autosalon.TV, kde občas vystupuji jako moderátor.