Na kole Evropou: Francie

Cyklovýprava napříč Evropou z nejsevernějšího po nejjižnější bod kontinentu. Více než 5.000 kilometrů, desítky dní v sedle, měnící se krajina, počasí i nálady. Reportáž amatérského cyklisty, který se rozhodl udělat si výlet trochu jinak.

Na periferii Lille se nachází čtvrť Roubaix, místo, kde historie cyklistiky dýchá na každém kroku. Na prastarém velodromu se každoročně finišuje nejslavnější jednodenní závod Paříž-Roubaix. Právě zde jsou na tribuně zvěčněny legendy světového cyklistiky – Bernard Hinault, Raymond Poulidor, Eddy Merckx. „A teď už i Ropák on bike! Sice na minisamolepce na okapu, ale co už. Jsem tam s nimi!“ říká hrdě Dalibor.

Lille

Radost vydrží Daliborovi jen chvíli. Další realita už tak slavná není. V hotelu u autobusového nádraží v Lille čeká Petr, bývalý žák Dalibora, který odpověděl na výzvu na sociálních sítích, a který dorazil autobusem přes půl Evropy. Má jet s Daliborem až do Paříže. Jenže ten dorazí do hotelu s desetihodinovým zpožděním. Petr už v zamčeném pokoji samozřejmě dávno spí a Dalibor při bouchání na dveře probudí půl hotelu.

Rozlehlé centrum Lille je jako reklama na Francii z časů Ludvíka XIV., Daliborovi navíc dojde, že i ta slavná Tour de France letos startovala právě odsud! Než však vystartují oni, je už zase skoro večer, takže stadion v Lens sice za světla stihnou, ale hřbitov československých vojáků u města Arras už ne. Místo tak důležité pro naše dějiny (rota Nazdar zde položila základ budoucím československým legiím, díky nimž bylo po konci 1. světové války uznáno samostatné Československo) procházejí už za úplné tmy.

„Když větší než strach z duchů na hřbitově je duch vlastenecký a baterkou se podaří osvítit i zdejší českou vlajku, jsou z toho vskutku unikátní fotky!“ říká radostně Dalibor.

Paříž

Druhý a třetí den je ve znamení cesty do Paříže. Ta ubíhá vcelku rychle, protože jedou venkovem. Malé vesničky s voňavými pekárnami, pole, říčky a lesíky. A spousta vojenských hřbitovů. Projíždějí totiž krajinou, kterou za 1. světové války procházela tzv. Západní fronta.

Na kole Evropou: Druhá polovina

7. 11. 2025|

Délka čtení: 7 min.

Cyklovýprava napříč Evropou z nejsevernějšího po nejjižnější bod kontinentu. Více než 5.000 kilometrů, desítky dní v sedle, měnící se krajina, počasí i nálady. Reportáž z cesty amatérského cyklisty, který se rozhodl udělat si výlet trochu jinak.

V Paříži si kluci projdou město. První zastávkou je Park princů. Navštíví zde i klubové muzeum a fanshop aktuálního vítěze Ligy mistrů – Paris Saint Germain. Protože se jako již tradičně obhlídkou pamětihodností zdrželi více, než bylo v plánu, na cestu na nádraží, odkud Petr odjíždí zpět do České republiky si půjčují elektrokolo.

„Můžu říct, že bez bagáže a s přídavným pohonem je to úplná extáze!“ glosuje Dalibor.

Na kole míjí Eifelovku, Vítězný oblouk, projedou se po Champs-Elysée až k Louveru a Notre-Damme. Cestu si opravdu užívají a mají radost, jak malé děti.

Po Petrově odjezdu se jde Dalibor vyspat do hotelu, který se nachází uprostřed největšího pařížského výstaviště. Ráno následuje malá zastávka v cykloservisu, kde je třeba koupit nové zadní kolo. To původní je už od konce Belgie vyosené.

Večer se vydává Dalibor na cestu do Orleáns. Jede parádní rovinkou, je už pěkně teplo a nepotkává žádná auta. Cestu mu osvětluje měsíc. Přespí na zastávce těsně před cílem. Zato ráno ho čeká překvapení v podobě rušné silnice a teplot atakujících 35 stupňů Celsia. Padne rozhodnutí absolvovat další etapy spíše v noci. Na rozdíl od Skandinávie je ale tady už v noci opravdová tma, což Daliborovi připraví pár „horkých chvilek“. Míjí zdejší katedrálu Notre-Damme, dům Johanky z Arku i pamětní desku gen. Pattona.

Bordeaux

Do Bordeaux se dostává za tři hodiny a projíždí opět francouzským venkovem. Těsně před vjezdem do města má Dalibor defekt, naštěstí výměna pneumatiky netrvá dlouho. Opět se ozývají zdravotní problémy a opět zabere léčba Mc Donaldem. Sice to zatím funguje, ale do cíle zbývá ještě cca 1.500 km ze 6.000.

Atlantik

Následují dvě spaní pod širákem, cesta po bývalé železnici a Dalibor konečně spatří Atlantik.

„Tak rychle vyfotit, vykoupat a hurá vpřed, protože čas stále kvapí a o několik kilometrů dál v Pyrenejích už žádnou ztrátu rozhodně nestáhnu!“ konstatuje Dalibor.

A jak bude probíhat poslední část cesty? To se dozvíme příště.

Text byl redakčně upraven.